Právním termínem akontace se označuje platba předem. Pochází z italského slovíčka „a conto“, které se do českého jazyka překládá „na účet“. V českém prostředí se akontace používá především v souvislosti s leasingem a úvěrem, rovněž i se zahraničním platebním stykem, ovšem první zmíněná možnost je známější. Česká legislativa daný obchodní termín nijak přesně nedefinuje. Obecně se ale akontace vysvětluje jako procentuální část z ceny zboží, respektive služby, kterou klient platí ze svých vlastních zdrojů.

Leasingová akontace

S akontací se setkáte třeba při nákupu automobilu, kdy skládáte určitou částku v hotovosti předem. Potom akontace ovlivňuje nejen výši úvěru, ale také úrokové sazby. Zpravidla platí, že čím vyšší akontaci jste schopni složit, tím příznivěji ovlivníte konečnou cenu automobilu. V neposlední řadě se od výše akontace odráží výše pravidelné splátky, kterou budete měsíčně platit. Stejně tak si vás leasingová společnost zařadí na seznam méně rizikových klientů, a tím pádem vám třeba dokáže poskytnout dražší model a podobně.

Důvodů, proč leasingové a finanční společnosti požadují akontace, je hned několik. Hlavním účelem akontace je, že se z daných peněžních prostředků pokrývají náklady spojené s úvěrem, případně právní náklady při předčasném ukončení smlouvy a tak dále.

V zahraničí se často akontace používá namísto zálohové platby před dodáním zboží.

Akontace u hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření

Samostatnou kategorii tvoří akontace u hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření. V této souvislosti se mluví o určité částce, kterou je nezbytné složit předem. Peněžní prostředky, které musí pocházet z vlastních zdrojů žadatele, poslouží k pokrytí části ceny nemovitosti. U stavebního spoření se akontací rozumí výše naspořených prostředků.

V minulosti byly hypoteční úvěry a úvěry ze stavebního spoření poskytovány pouze žadatelům, kteří měli naspořeno 30 % hodnoty nemovitosti. Žadatel tak byl schopen zaplatit část úvěru už při uzavření úvěrové smlouvy. Postupně se však pravidla měnila a požadovaná výše akontace se snižovala. V červenci roku 2002 Českomoravská hypoteční banka přišla jako první s hypotékou, u které nebyla vyžadována akontace. Vzápětí ji následovaly další banky, a to i přesto, že hypotéky bez akontace jsou rizikovější. Banky se však snaží pojistit tím, že si více proklepávají bonitu a příjmy žadatelů.

Většinou bývala akontace uváděna jako procento z hodnoty nemovitosti, ale setkat jste se mohli i s pevně stanovenou částkou. V současné době je však situace jiná. Třeba u většiny překlenovacích úvěrů Raiffeisen stavební spořitelny nemusíte mít našetřeno nic, neboť spořitelna poskytuje úvěry již od 0% akontace.